Co je zdraví - Jakou máme vnitřní rovnováhu a jak prožíváme naše vztahy s doplňujícím pohlavím?

TEXT: PETR PIERRE  BOHÁČ FOTO: PETR PIERRE BOHÁČ, PXHEAE.COM, REDAKCE

CO JE ZDRAVÍ?
Co a jak je vhodné dělat pro naše zdraví?
Co a jak je vhodné dělat pro naše zdraví?
Jakou máme vnitřní rovnováhu a jak prožíváme naše vztahy s doplňujícím pohlavím?

Přeji Vám všem nádherný Nový rok. Aby, i pro Vás tento rok byl permanentní možností vlastního bytostního rozvoje. Co to vlastně znamená? Náš bytostní rozvoj je naše cesta s poznáním, pochopením a respektováním nových přírodních zákonů, které jsme si doposud neuvědomovali. V dnešním náhledu na tyto nádherné zákonitosti, se podíváme na základní podstatu vývoje našeho života v poměru k naší vnitřní a vnější harmonii. JAK JSME ZPRACOVALI NÁŠ POJEM POLARIT (MUŽSKÉ A ŽENSKÉ)? Co to znamená? JAKOU MÁME VNITŘNÍ ROVNOVÁHU A JAK PROŽÍVÁME NAŠE VZTAHY S DOPLŇUJÍCÍM POHLAVÍM. TUTO ZÁKLADNÍ OTÁZKU ŘEŠÍME PŘI LÉČENÍ TÉMĚŘ S KAŽDÝM PACIENTEM. ČASTO JE TO PODVĚDOMÉ ALE MÁ TO NEUVĚŘITELNÝ VLIV NA NAŠE ŽIVOTY... A JAKÝ JE VLIV NAŠEHO POCHOPENÍ A ZPRACOVÁNÍ NA NÁŠ ŽIVOT?

Jeden ze základů, je si uvědomit jakými etapami procházíme všichni v našem životě. Probereme pouze základní principy, neboť jít do hloubky je třeba pochopit mnohem hlouběji zákonitosti, jak funguje naše bytost na úrovni vědomí a podvědomí.

1)PRVNÍ ETAPA: TVOŘENÍ

    Někdo nás počal, a není možné abychom vznikly ze 2 vajíček = samičí pohlavní buňky anebo ze 2 spermatozoidů = samčí pohlavní buňky.

    Tudíž zákon přírody je, že od početí je nezbytné, abychom měli 2 se doplňující principy 1 vajíčko + 1 spermatozoid = 1 bytost. A od počátku jsme samostatnou bytostí. Tvoříme vlastní tělo (dočasné) a naše duše (dočasná) již vznikla před oplodněním. Toto vše je fraktální stvoření našeho permanentního ducha.

    Princip těchto 2 nezbytných polarit je spojen od základu s našim životem. My všichni vznikáme na podstatě spojení těchto 2 komplementárních polarit. Neznám jiný možný princip a mohu si vymýšlet cokoli a jakkoliv, ale tento základní přírodní zákon nejde obejít. Necháme stranou princip klonování.
 
2) DRUHÁ ETAPA: RŮST A VÝVOJ: ZAČÁTEK. NAROZENÍ A ZÁKLADNÍ VÝVOJ PROŽÍVÁNÍ PRINCIPU BOHYNĚ A BŮH

    Všichni procházíme fázemi růstu. Nejdříve intrauterinním (“nitroděložní” pozn.red), pak porod, který je často velmi zajímavou etapou našeho vývoje. Vycházíme z čistě ženské polarity (z dělohy), z vody, tmy a plného propojení s naší matkou výživa, dýchání, pohyb, zvuky, cítění … Pak průchod tunelem na vzduch = dýchání vidění, vlastní zvuky …Začátek samostatného života.

    Během začátků se o nás starají rodiče. Jestli biologičtí nebo někdo jiný může samozřejmě vytvořit rozdíl, ale podstata je velmi podobná.

    Ti, co o nás pečují jsou velkou částí našeho vědomého vesmíru. A v našem přirozeném procesu vývoje je vnímáme jako Bohyně maminku a Boha tatínka. Oni umí na úrovni vědomí vše lépe. Učí nás, dávají nám stravu, učí nás pohyby, mluvit … a věnují nám mnoho času.

    Ti, kteří o nás pečují jsou na počátku naším vzorem.

    Nebudeme dnes probírat naše podvědomé cítění a vlivy našeho okolí. Je jisté, že veškeré vibrace naše podvědomí vnímá od samého počátku. Je velký rozdíl, když maminka pochybuje, zda si dítě ponechat nebo ne, není to jednoduchá informace ke zpracování pro novou bytost. Nebo když je maminka v pohodě a těší se. Jak se okolí vyjadřuje a v jakých energiích se naše embryo rozvíjí má velký vliv na náš budoucí život.   
 

3) TŘETÍ ETAPA: NÁŠ POJEM BOHYNĚ A BŮH SE POSTUPNĚ ROZPADÁ.PŘIBLIŽNĚ MEZI 5 LETY AŽ DO PUBERTY.

    S postupem času a rozvojem našich smyslů si postupně uvědomujeme, že vlastně náš pojem dokonalosti Bohyně a Boha se postupně rozpadá. Například, že se mohou zlobit, rozčilovat, a mnoho jiných možných nepříjemných energií jako, že se mohou hádat, řvát, …nebo že mohou i kouřit, drogovat se nebo pít, chovat se nevhodně …

    Je podstatné si uvědomit, že jsme od počátku plno vnímající bytosti, které postupně vyvíjíme, abychom se mohli učit novému a tím rozšiřovali naše celkové vědomí.  

    Toto období nás vede postupně k vytváření vlastních názorů, náhledů, souhlasu, nesouhlasu. Naším cílem je být samostatný a dělat si vše podle svého.

    Málo dorůstajících se dozví nebo si uvědomuje, že dospělost není pouze samostatnost, ale i zodpovědnost. A toto je jeden z nejdůležitějších postupů našeho vývoje.

    Není to jednoduché ani pro děti ani pro rodiče. Nikdo nám tyto principy nevysvětluje ani ve škole ani jinde.

    Ale co je podstatné, že vlastně mi si postupně uvědomujeme nectnosti našich rodičů. A tím bouráme postupně ten krásný obrázek Bohyně a Boha. Oni nejsou tak perfektní, jak jsme si mysleli. Toto má podstatný vliv nejen navenek a naší komunikaci s externím světem, ale na naše vlastní vnitřních polarity. Na naší vnitřní rovnováhu mezi cítěním a myšlením, mezi intuicí a logikou. Vnímání toho, co je ta vhodná žena a ten vhodný muž. V podstatě se jedná o to, jak se budeme chovat v našem životě nejen sami k sobě, ale i k ostatním, i našim životním partnerům. A tím, že existuje zákon rezonance, i jak se ostatní budou chovat k nám.  

 

4) ČTVRTÁ ETAPA: PUBERTA, CO S TÍM VÝVOJEM UDĚLÁME.

    Je to období, které nám ukazuje na fyziologické stránce, že se můžeme stát maminkou a otcem. Co s tím uděláme, když to příroda/zákonitost tak zařídila? Budeme si myslet, že příroda ničemu nerozumí, že naše děti jsou malé a nic nevědí (nebo jsme je ničemu nenaučili). Nebo to přijmeme v roli rodičů jako ukazatel, že je vhodné nechat vyvíjet i náš náhled na naše „děti“, které jsou v podstatě již biologicky dospělé.

    Každý dozráváme v jiném rytmu a je vhodné si uvědomit, že „naše děti nejsou naše děti“, ale že mi jako rodiče jsme zde k tomu, abychom jim pomohli vykonat jejich životní cestu, jejich osud.

 
     A role puberty je si vytvořit vlastní pochopení našich vlastních polarit.

    Ano je pravděpodobné, že ani naše maminka ani náš tatínek nejsou mistři světa ve všem … Já taky ne.

    Ale my máme několik možných výběrů, jak vytvořit náš vlastní vhodný pojem toho, kdo je ta vhodná žena a toho, kdo je ten vhodný muž, kterým si přeji být vnitřně (naše vnitřní polarity) a s kterým si přejeme žít vnějšně. Je to pojem Princezny a Prince. Zákon přírody je sjednocovat 2 odlišné doplňující se polarity. Jinak by nebylo pokračování.  

a) Ano jsou případy, kdy naši rodiče jsou vyvinuté bytosti a mohou nám být tím krásným vzorem LÁSKY, který je vhodné přebrat bez výhrad.

b) Nebo budu ve vzpouře s obrázkem, který jsem měl doma. A tím je pravděpodobné, že jim budu podobný. Příklad: Tatínek nebo maminka pijí. Což ukazuje, že oni sami sobě nebo někomu jinému něco nemohou odpustit. Často se děti podobají rodičům (nejen fysiologicky, ale i charakterově). A to je dané tím, že nezpracovali svůj vlastní model.

• Je vhodné pochopit, že naši rodiče mají určitou úroveň bytostního vývoje.
• Tím, že cílem vesmíru je se vyvíjet, to znamená, že nová generace bude mít možnost se pohnout dále než rodičové.
• Tak nechápu, jak je možné soudit naše rodiče za to, že většinou nejsou dál než my.
• Je podobný nesmysl si myslet, že když je někdo starší, že všechno ví lépe než ty mladší. Kolik rodičů si myslí, že děti musí dělat co oni chtějí, a vědí vše lépe …
• Nebo myšlenka, že děti musí pořád poslouchat rodiče a dělat co oni „chtějí“ … velmi často znemožňuje pěkné vztahy.   
• Nepleťme si moudrost s věkem. Starší může být moudřejší, ale nemusí. A proto doporučuji pyramidální komunikaci. Vzájemně se respektovat dle vědomostí v daných oborech.